est. 1837 – end 2002
During the paper mill's heyday, Vrané was nicknamed "Young Paris" because the well-paid paper mill employees led a lively social life in Vrané. If you are interested in what the paper mill excelled at, and what dead ends it went through, how it cared for its employees, which of the machines was named Spartakiáda or other "pearls" from its rich history, follow my website for more...
Founded by the four Haase brothers, prominent printers from Prague, it was only the third mechanical paper mill established in Bohemia. From the beginning, it was equipped with two paper machines imported from the cradle of the industrial revolution – England. For a long time, it was the largest and most modern paper mill in our country. It experienced its main flourishing in the years 1848–1875. Thanks to the excellent reputation of the founders, their courage and contacts in Vienna, it was expanded under the leadership of the technical director, inventor and papermaker from Luxembourg, Prosper Piette, to include a machine shop with a foundry, a boiler house and, for a time, a factory for Austrian state banknotes. This industrial complex thus produced not only the highest quality and finest papers and banknotes for Emperor Franz Joseph I, but also machines for other newly emerging industrial and agricultural sectors. During the First Industrial Revolution, companies from Vrané occupied leading positions in the emerging industry in Bohemia and Moravia, as you can see in the annual reports of the Vienna Ministry of Trade and at world exhibitions.
Thanks to the numerous foreign trips of one of the founding brothers, Ludvík Haas, paper from Vrané and the machines from the machine shop spread throughout the world. Later, as a result of several global financial crises, only the paper mill remained in operation. Its main product was cigarette paper until 1955. Since 1928, the position of the main product was gradually taken over by capacitor paper, an insulator for the electrical industry. The paper mill has been repeatedly expanded and modernized. It probably experienced its largest reconstruction in the years 1965-68, after which paper was produced here on up to 6 paper machines. During the socialist period, many delegations of experts, mainly from the socialist bloc, took turns here. It maintained a good reputation abroad throughout its existence until its final closure in 2002.
Over time, the paper mill changed owners several times. Originally a family business called Sons of Bohumil Haase, it was owned by the family under various names until 1910. Then it merged with the Holešovice parchment company as a joint-stock company and thus Prague joint-stock paper mills was established. In 1923, it became the property of Olšany, a joint-stock company for the paper industry. Between 1928 and 1945, it became part of the Schoeller industrial concern as the limited partnership Schuster a spol. During the May Uprising in 1945, it was nationalized due to the collaboration of its then owners with the fascists. It was subsequently incorporated into the West Bohemian Paper Mills based in Pilsen. Since 1952, it has been called Vladislav Vančura´s Paper Mills, a national enterprise in memory of the great Czech writer executed by the fascists, who worked as the company´s doctor at the paper mill for several years. In the 1990s, it was first incorporated into South Bohemian Paper Mills Větřní, joint-stock company, before it was finally closed and the complex of buildings and land sold to private Italian investors. Currently, the area is used primarily for storage purposes and workshops for small craftsmen.
CZ - Česká verze
Vranému se v dobách největší slávy papírny přezdívalo „Mladá Paříž“, protože dobře placení zaměstnanci papírny vedli ve Vraném bujarý společenský život. Pokud vás zajímá, v čem papírna vynikala, a naopak jaké slepé uličky prošla, jak se starala o své zaměstnance, který ze strojů byl pojmenován Spartakiáda nebo další „perličky“ z její bohaté historie, sledujte moje webové stránky www.industrial-vrane.cz
zal. 1837 – konec 2002
Založená čtyřmi bratry Haaseovými, významnými tiskaři z Prahy, jako teprve třetí strojní papírna v Čechách. Od počátku byla vybavena hned dvěma papírenskými stroji dovezenými z kolébky průmyslové revoluce – Anglie. Stala se tak nadlouho největší a nejmodernější papírnou na našem území. Hlavní rozkvět zažila v letech 1848–1875, kdy díky skvělé pověsti zakladatelů, jejich odvaze a kontaktům ve Vídni byla pod vedením technického ředitele, vynálezce a papírníka z Lucemburska, Prospera Pietteho, rozšířena o strojírnu se slévárnou, kotlárnu a na čas i o továrnu na rakouské státní bankovky. Tento průmyslový komplex tak produkoval nejen nejkvalitnější a nejjemnější papíry a bankovky pro císaře Františka Josefa I., ale také stroje pro další nově vznikající průmyslová i zemědělská odvětví. V období 1. průmyslové revoluce tak vranské podniky zaujímaly ve výročních zprávách vídeňského ministerstva obchodu i na světových výstavách čelní pozice v rámci vznikajícího průmyslu v Čechách a na Moravě.
Zásluhou četných zahraničních cest jednoho z bratrů-zakladatelů, Ludvíka Haase, se vranský papír i stroje ze strojírny rozšířily do celého světa. Později, v důsledku několika světových finančních krizí, zůstala v provozu pouze papírna. Jejím hlavním výrobkem byl až do roku 1955 cigaretový papír. Od roku 1928 postupně pozici hlavního produktu přebíral kondenzátorový papír, izolant pro elektroprůmysl. Papírna byla opakovaně rozšiřována a modernizována. Patrně největší přestavby se dočkala v letech 1965-68, po které se zde papír vyráběl celkem na 6 papírenských strojích. V období socialismu se zde vystřídalo mnoho delegací odborníků, a to především ze socialistického bloku. Dobré jméno v zahraničí si uchovala po celou dobu svojí existence až do definitivního uzavření v roce 2002.
V průběhu času papírna několikrát změnila majitele. Původně rodinná firma s názvem Synové Bohumila Haase byla pod různými názvy ve vlastnictví rodiny až do roku 1910. Poté se jako akciová společnost spojila s holešovickou pergamentkou a vznikly tak Pražské akciové papírny. Roku 1923 přešla do vlastnictví společnosti Olšany, akciová společnost pro průmysl papírenský. Mezi roky 1928-1945 se stala součástí Schoellerova průmyslového koncernu jako komanditní společnost Schuster a spol. Ještě v průběhu květnového povstání v roce 1945 byla znárodněna z důvodu kolaborace jejich tehdejších majitelů s fašisty. Následně byla začleněna do Západočeských papíren se sídlem v Plzni. Od roku 1952 nesla název Papírny Vladislava Vančury, národní podnik na památku skvělého českého spisovatele popraveného fašisty, který v papírně několik let působil jako závodní lékař. V 90. letech 20. století byla nejprve začleněna do Jihočeských papíren Větřní, a.s., než byla definitivně uzavřena a komplex budov a pozemků prodán soukromým italským investorům. Momentálně je areál využíván především pro skladovací účely a dílny pro drobné řemeslníky.