Nositel titulu „Architekt roku“ za rok 2014 a mnoha dalších ocenění je považován za nejvýznamnějšího českého architekta posledních tří dekád. Na svém kontě má například průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě v Jelením příkopě (2004 Brick Award – hlavní cena), rekonstrukci legendární továrny na vodoměry v Holešovicích, přestavbu litomyšlského pivovaru, vinařský dům Sonberk nebo sídlo ČSOB v pražských Radlicích (2008 Grand Prix Obce architektů – hlavní cena). Stojí také za revitalizací industriálního území ostravské Dolní oblasti Vítkovic, kde přestavěl vysloužilý plynojem na koncertní sál Gong, přistavěl nástavbu Bolt Tower na existující vysokou pec atp. (2022 Cena města Ostravy "...za mimořádný přínos pro rozvoj města v oblasti architektury...")

Závěrem slova profesora Šváchy, která určitě zahřejí u srdce každého vraňáka. „Továrna Megafyt má v historii české polistopadové architektury stejný význam jako Fialův Sipral. Výrazně se podílela na rehabilitaci určitého stavebního typu a pozdvihla ho na úroveň nejvyšších architektonických úkolů. Čeho lituji, to tkví ve faktu, že sláva první a druhé etapy Megafytu měla v českých publikacích o architektuře velmi krátký život. Také já jsem se při plánování obsahu své knihy o české architektonické přísnosti rozhodl dát před Megafytem přednost Pleskotově vile v téže obci Vrané nad Vltavou, a dnes to pociťuji jako chybu.“

Dovětek / Jiří Hárovník: „Ta stavba je skutečně svým způsobem přelomová, protože při soutěži evropských průmyslových podniků v roce 1993 v Barceloně získala první cenu a Pepa Pleskot tak Megafytem hrozně získal na popularitě. Zásadní podíl na projektu (pozn. Megafyt I) má pravděpodobně jeho mladší kolega Radek Lampa, který je spolužák mojí kamarádky. Tu jsem tenkrát vozil na hory. V roce 1992, kdy jsme uvažovali, že tu budeme něco stavět, tak ona mě toho Radka Lampu, potažmo Pepu Pleskota dohodila. Radek Lampa tehdy dělal v atelieru Pepíka Pleskota.“